“Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda oktasaš čájáhus, Enâmeh láá mii párnááh, rahpá ja dulko eatnamiid gerddiid sápmelaš kulturbirasdoahpaga bokte. Dan mielde luondu ja kultuvra leaba diktásit čatnaluvvon oktii.
Sápmelaš kulturbirrasis oktavuohta eatnamii ja birrasii huksejuvvo árbedieđu ja árbevieruid bokte. Sápmelaš árbedieđu muitu lea guottán badjel luonddu ja servoša nuppástusaid sohkabuolvvas nubbái. Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallet mo mannanáigi eallá mis. Juohkehaččas eallá máŋggahápmásaš sierra áigodagaid árbi, mii veahkeha min vuogáiduvvat nuppástusáidde min birrasis.”
Siidda neahttasiiddut, 2022
Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda ođasmahtton oaivečájáhus lea máŋggaláhkai lihkostuvvan. Vaikko ovddeš, juo 25 jagi boares čájáhus lei gierdan bures áiggi, lei dál buorre áigi ođasmahttimii. Boares vuođđočájáhus nogai ođđa duhátjagi álgui ja guđii rabasin dálá ja boahtteáiggi sápmelašvuođa, go fas ođđa čájáhus geahččá boahttevuhtii.
Ođđa biekkat oidnojit čájáhusas
Dán measta 25 jagi áigge, go Siida lea leamaš, lea museasuorgi rievdan ja mannan ovddosguvlui. Okta mearka das leat čájáhusa boares sámediŋggat, maid máhcaheami – repatriašuvnna – ruoktot Sápmái Suoma Álbmotmusea čoakkáldagain ávvudedje čakčat 2021. Čájáhusas gullo dál fámolaččat sápmelaččaid iežaset jietna ja sápmelaččat min vásáhusaineamet leat dál čájáhusa guovddážis.
Enâmeh láá mii párnááh (Eatnamat leat min mánát) -čájáhus lea ožžon namas anáraš Matti Morottaja (Kuobžâ-Saammâl Matti) čábbá divttas. Čájáhusas oaidnit ságastallama vássán ja dálá áiggi gaskkas, muhto čájáhus geahččá maiddái sámiid ja Sámeeatnama boahttevuhtii.
“Okta hui earenomáš ášši čájáhusas lea, ahte dan váldobargun ii oro leamen váldoálbmoga čuvgen, vaikko čájáhus gal dásge lihkostuvvá, muhto dat fállá namalassii sápmelaččaide olu. Dat, ahte beassá dovdát iežas fulkkiid, oahppásiid, báikkiid, diŋggaid ja oktasaš vásáhusaid, buktá ilu ja oktiigullevašvuođa – dáppe oažžu dorvvolaččat leat sápmelaš. Čájáhusas boahtá dovdu, ahte dat lea muitin, dovddasteapmi ja gudnečájáhus sámiide.”
Buot áššit čájáhusas eai leat čilgejuvvon eaige dulkojuvvon – sápmelaš dovdá vásáhusaid ja jurdagiid, iige buot áššiid leatge dárbu rahpat olggobeale olbmuide.
Maid bávččas temát leat ožžon saji
Čájáhus lea hui visuálalaš ja dáiddaduojit (omd. Outi Pieski ja Lada Suomenrinne) dahket sáles lupmosa ja fállet museaguossái vejolašvuođa vásihit sápmelašvuođa ja davvi luonddu maiddái dáidaga bokte. Juo boares čájáhusas oahpes stellen – sámekultuvra guovdu luonddu jahkejohtima – doaibmá ain.
Teavsttaid mearri lea mášolaš, muhto dain oažžu deháleamos informašuvnna. Padiid teavsttat čiekŋudit temáid, ja padit sihke eará ođđa teknologiija vuogit álkidahttet čájáhusa ođasmahttima. Ovttaskas, aforismalágan sitáhtat ja teakstalođát leat hui fámolaččat ja váikkuheaddjit, muhto eai vuovnnalaččat.
Teavsttaid logadettiin čalmmit ganjaldit, muhtumin fas modjosit. Sávvamis maid váldoálbmoga olbmot bastet váldit vuostá váttisge temáid. Sápmelaččaide lea fámuiduhtti, go maid váivves temát leat buktojuvvon ovdan. Govat ja teavsttat earenomážit ásodatáiggiin, álddiseváhkuin ja nuortalaččaid ásaheamis Supmii guoskkahit, ja soapmásiid guoskkahit sakka. Sámiid vásáhusat servodaga nuppástusain bohtet oidnosii buorebut go ovdal. Kánske čájáhus sáhtášii leat okta bálgá gieđahallat min historjjá bávččas sajiid ja dan, mo dat ain váikkuhit min eallimis.
Buot golbma Suoma bealde hállojuvvon sámegiela oidnojit ja gullojit čađa čájáhusa, muhtumin maid ovttas dego Lassálávu musihkkavideos (Heidi Gauriloff, Hildá Länsman, Mikkâl Morottaja ja Ailu Valle). Nuortalašvuohta lea ožžon eambbo saji, nugo maid soahte- ja eváhkkuáigi. Buot sámeealáhusat leat oidnosis, iige oktage váldde menddo ollu saji. Duodji, sihke ođđa ahte boares, lea oidnosis hui olu. Giehtaruohttasa sápmelašvuohta ja rájiid rasttildeaddji Sámeeatnama oaidninvuogi livččii sáhttán buktit eambbo oidnosii.
Historjáčájáhusa lávvu, dasa speadjalaston čuovgagovat, árran ja jietnamáilbmi lea hui fiinna ollisvuohta. Lea somá dovdát oahppásiid. Govaid olbmot eai leat namahuvvon, eaige govvejeaddjit (Divodus 8.7. Olbmuid namat gávdnojit padiin) . Ná stelledeapmi lea eambbo dásseárvosaš ja unnán kolonialisttalaš (dávjá boares govain áidna namahuvvon olmmoš lea govvejeaddji, dábálaččat váldoálbmoga ovddasteaddji).
Lávu čáhppesvilges govat dolvot doložii, go fas oaivesále njealji šearpma videoinstallašuvdna (Marja Helander ja Mauri Lähdesmäki) buktá dálá sápmelaččaid máŋggaláganvuođa oidnosii. Videot duođaid geasuhit olbmuid! Oaivesále stellen, mas sámekultuvra lea guovdu luonddu doaibmá ain bures. Oaivesále lea čuovgat, luomus, čáppis ja čielggas. Doppe sáhttá álkit golahit vaikko oba beaivvi.
Sále duogábealde lea giella- ja kulturváccáhat, mas millii báhcet earenomážit Muddusjávrri bálgosa hirbmat stuorra vuovdečuohppamiin muitaleaddji kártagovva ja váccáhaga geažis anárašgiela ruovttoluodda váldimis muitaleaddji dikta, man sáhttá sihke lohkat ja gullat. Goabbáge duoji ovddas gatnjalat bohtet čalmmiide, muhto sivat leat earát.
Čájáhusa lea leamašan ráhkadeamen hui stuorra olmmošjoavku. Liegga giitosat didjiide buohkaide ođđa, fiinna čájáhusas, mii duođaid gudnejahttá sámiid ja fállá midjiide olu!